Na rozsáhlých střešních terasách byl už od počátku stavby plánován společenský život. K uskutečnění záměru ale nedošlo. Ani ne po roce po dokončení umírá pan stavitel Vácslav Havel. Jeho synové Václav M. Havel a Miloš Havel se pak věnovali spíše stavbě Barrandovských teras, Barrandovských ateliérů a kinematografickému průmyslu. Poté přišla válka, komunisté a následně dlouhé spory o vlastnictví Lucerny, které paní Dagmar Havlová, manželka Ivana M. Havla a majitelka Paláce Lucerna, dovedla do vítězného konce.

Nová éra

V roce 2014 získal střešní svět Lucerny od paní Havlové do své správy Ondřej Kobza, který hledal vhodnou střechu, kde by se dala vybudovat komunitní zahrada po vzoru fenoménu Brooklyn Grange Farm. Se svým spolkem Piana na ulici se Ondřej Kobza snaží oživovat veřejný prostor piany, šachy, poesiomaty (jukebox s poezií). Zkušenost, že z Hlavního nádraží můžete udělat koncertní sál, kde skoro pokaždé někdo hraje na piano, tato zásadní proměna místa jej vedla k myšlence, využít pro inspirativní setkávání a kulturní dialog mezi lidmi právě střechu Lucerny. Slovo dalo slovo a k projektu se připojil architekt Petr Hájek, který se výrazně podepsal pod zdařilou realizaci renovace střechy. Ta ve své nové podobě připomíná palubu zaoceánského parníku. Vybudovalo se železné zábradlí, a především se střecha na pár dní, poprvé po dlouhých 95 letech, konečně otevřela veřejnosti. V roce 2016 na 3 dny, v roce 2017 na 7 dní a v roce 2018 na 15 dní.

Stěžejní událostí střechy v roce 2019 bude originální výstava o historii rodiny Havlů a celém kulturním stánku Lucerna. Expozice na střeše se otevře široké veřejnosti v květnu.

Mise

Programová struktura bude i nadále vycházet z našich hlavních poslání, kterými jsou: podpora komunitního života, vzdělávací a osvětové aktivity, umění ve veřejném prostoru, střecha jako kreativní laboratoř pro rozvoj sociálních inovací a ochrana kulturního dědictví.